 | ||
| O s t a t n í | ||
18:00 - 18:45 Komentovaná prohlídka věže kostela Prohlídka původního hodinového stroje věžních hodin a zavěšení zvonů. Z oken věže je výhled na tři světové strany. 19:00 - 19:15 Varhanní hudba Johann Sebastian Bach: Preludium a fuga C dur, Georg Böhm: Variace na píseň Gelobet seist du, Jesu Christ Na varhany hraje Barbora Veselá. 19:15 - 20:00 Václav Beneš Třebízský Pásmo o nejznámějším klecanském kaplanovi a spisovateli. 20:00 - 21:00 Beseda s farářem Pavlem Kunešem. Noc kostelů Téměř dramatické povětrnostní podmínky předcházely letošní celorepublikové akci v pátek 23. 5. Obloha v odpoledních hodinách bouřila a přívaly deště pronikly i střechou přístavby, ve které začínají schody na kostelní věž. Naštěstí se v půl šesté večer, právě když přicházeli první zájemci o výstup na věž, přívaly vod změnily v deštík. Ten, kdo vystoupil na věž, si mohl prohlédnout její stavební vývoj od gotiky (okenní výklenky) přes baroko (u hodinového stroje v mezipatře) až po nástavbu věže z roku 1892, kdy se věž zvedla do dnešní výšky. V prostoru pro zvony je dnes jediný zvon Václav, zavěšený sem 20. června 1999, právě před patnácti lety. Nakonec se každý mohl podívat jižním věžním oknem přes střechu lodi směrem ke klecanskému náměstí. V 19 hodin začal malý pěkný koncert varhanice Barbory Veselé, posluchačky Pražské konzervatoře a Akademie pro starou hudbu v Brně. Následovalo Pozvání na pohárek vína s Václavem Benešem Třebízským – nejznámějším klecanským kaplanem a spisovatelem historických povídek a románů. Z řady „pohárků“, které Klecanští literáti uspořádali v minulých letech, byl letošní věnován 165. výročí narození a 130. výročí úmrtí spisovatele. Četli: Hana Janková, Jiří Koktan, Hana Kostrhunová, Pavel Kuneš, Zdena Lemonová, Zdena Lomová (autorka), Eva Stanislavová (režie) a Eva Zachová. Po přestávce na občerstvení pokračoval večer besedou s dlouholetým klecanským farářem Pavlem Kunešem. Ukázal reprodukce 30 obrazů a soch z různých období, ale téměř nikdo z přítomných nedokázal u žádného určit století, ani tisíciletí, z jakého opravdu byly. Podobně tomu bylo s ukázkami poezie. Podle P. K. je to proto, že lidské srdce, lidská duše byla stejná v pravěku jako dnes. Stejně cítíme radost i bolest jako předkové, stejně obtížně se rozhodujeme mezi dobrem a zlem jako oni. Pokud se máme poučit z historie, nejlépe je vžívat se do kůže toho druhého. Jakékoli vítězství, jehož dosáhnu proti vůli druhého člověka, je současně mou prohrou. V přátelské atmosféře jsme strávili čas do čtvrt na deset, kdy jsme se za mírného deště rozešli do našich domovů. Koordinátorkou večera byla Alena Jelénková. O občerstvení s výborným vínem se postarala Ivana Špírková. Za pomoc s provázením a ochranou návštěvníků věže děkujeme skautům z klecanského střediska Havran Viktoru Pudilovi, Kateřině Savkové, Jakubu Stanislavovi a Adamu Šebkovi. Proti všemu očekávání přišlo 78 lidí.
|
 |