Titulek
Novinky, aktuality, zprávy
 
Rok 2020
 
Svatováclavský koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech v pondělí 28. 9. má na programu písňovou tvorbu G. F. Händla, Ch. W. Glucka, A. Dvořáka a dalších. Účinkují Iryna Kotsenko a Magdalena Plíšková (zpěv), Veronika Ptáčková (klavír), uvádí Lukáš Růžek. Na závěr společný zpěv Svatováclavského chorálu. Začátek v 17 hodin.
(Odstraněno: 9. 10. 2020)
 
Celé prázdniny, jako každoročně, se nebudou konat středeční mše s rozšířeným biblickým čtením. Letos už odpadá i středa 24. 6. Takže nashledanou, dá-li Pán Bůh, ve středu 2. září.
(Odstraněno: 2. 9. 2020)
 
Farní dovolená 2020
Místo:   Dobrá Voda u Hartmanic (Šumava)
Ubytování je v domě sv. Vintíře. V objektu je dobře vybavená kuchyň a společenská místnost. Ubytování je prosté, ale velmi pěkné. Pokoje jsou s příslušenstvím, některé ho mají společné na patře.
V nedalekých Hartmanicích jsou dostupné obchody a restaurace. Je možné si také objednat večeři až do objektu. Výlety budeme podnikat vlakem, autobusem nebo auty.
Termin:  04. – 11. 7. 2020
Ceník:
Lůžko a noc – pokoj s příslušenstvím: 320 Kč
Lůžko a noc – pokoj bez příslušenství: 300 Kč
Lůžko a noc – děti do 15 let: 200 Kč
Lůžko a noc – děti do 2 let: zdarma
Doprava: vlastní
Program:
Výlety, hry, společné zpívání, vyprávění, vaření a mnoho radosti, vzájemnosti a sdílení.
Co je možné navštívit? Např. hrad Kašperk, zříceninu hradu Rabí, Prášily, Sušici, Poledník a další …
Přihlášky:
Jaroslava Kredbová, tel: 737 413 918, mail: jarkakredbova@seznam.cz
(Odstraněno: 2. 9. 2020)
 
Tuto neděli, 7. června, nás po nedělní mši sv. navštíví jedna selka a přiveze na dvůr ukázat husu s housaty, slepice, hodného kozla a malého koně – snad prapředka dnešního. Měla původně přijet v dubnu s kůzlaty, ale ze známých důvodů to nevyšlo. Děti si je budou moci prohlédnout zblízka.
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
Bílá sobota 2020
Rád vzpomínám na bělosobotní obřady v minulých letech v kostele. Na tu spolupráci, jak každý udělal, co viděl jako potřebné. Několik funkcí jsme vůbec nepřipravovali, někdo se toho chopil, když bylo třeba, např držení svíček čtenářům a zpěvákům. Dneska tomu je jinak. Dnes večer si u společného stolu můžete přečíst aspoň Gn 1,1-2,3 (děti, zejm. adolescenti, musejí vědět, že je to hymnus!) a pak třeba Iz 55,1-11. Evangelium podle sv. Matouše 28,1-10. Kdo půjde kolem kostela, může si vyzvednout velikonoční svíčku, omalovanou Simonou. Ona letos vyrobila a ozdobila i tu velkou svíčku, co stojí vedle oltáře. Jmenuje se velikonoční svíce neboli paškál. Kdo by chtěl vzít si domů tu loňskou velikonoční svíci, která je dosud vysoká ještě kolem 50 cm, přihlaš se. Včera tady byl Filip s Christelle i Sylvou, bavili jsme se o Velikonocích a on to natáčel. Jestli se mu podaří to nějak dát dohromady (což není zrovna snadné!), uvidíte, že se tady za ten měsíc nic nezměnilo. Jen to všechno krásně kvete.
 
Nakonec všechny čtenáře tohoto psaní velmi velikonočně pozdravujeme. Taky ostatní, co jsou u nich doma. Všechny? I toho malinkatého Honzíčka Bláhu? I toho! Pavel a Zdena
 
Poznámky k Bílé sobotě:
Velikonoce odvozujeme od Mojžíše a východu (exodu) z Egypta, cca 1250 př.n.l. V předvečer byl Pán Ježíš ukřižován. Naštěstí nezůstal v hrobě. Slavíme jeho vzkříšení, zejm. když bereme vážně jeho život i slovo:
1. Člověk na Zemi nemůže překročit svůj stín. Nemůže přemoci vítr, letadlo ho musí využít. Máme co potřebujeme k pokojnému životu: oděv, jídlo, pomocníky v ostatních lidech. Stačí pouze žít v souladu s lidmi, světem. Tzn. poznat Řád od P Boha a zařadit se do Řádu. Ten soulad nazval Ježíš: Boží Království.
2. Nevyžaduje se ode mě nic jiného, než přijmout realitu světa i mého života. Jinak nemůže dojít k souladu v rodině, společnosti, národě.
3. P Bůh mě přijímá, svět je pro mě, P Bůh má zájem na životě světa. Mám tu všechno. Mohu reálně hledět na sebe i okolí.
 
Denně se tomu učíme od Pána Ježíše zmrtvýchvstalého.
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
Velký pátek 2020
Návrh hovoru s dětmi
Hra je k tomu, aby se hrálo, naučilo se spolupracovat (sport), přemýšlet (šachy), zažít legraci (Člověče, nezlob se). Někdy touha po vítězství dovede ke švindlování. Vznikne hádka. Když on mohl, mohu já taky. Stupňuje se obviňování, může nastat boj, rozchod kamarádů. Přesto se nemusím řídit špatnými nápady.
Ježíš si vážil Božího plánu (pokojné soužití) natolik, že nestupňoval, neřetězil zlo, ale obětoval svůj život. Pán Ježíš raději ustoupil zlému, než aby začal revoluci. (V roce 66, cca 30 let po Ježíšově smrti, zvedli revoluci a tím začala tzv. válka židovská, která znamenala zničení země a desetitisíce mrtvých.)
Chci-li zachovat kamarádství, dobré vztahy, je nutné zachovávat jistá pravidla a neustoupit od nich. Např. Desatero. (Větší holky a kluci mohou užít slovo „kritérium“ nebo „norma“.)
 
Pro ostatní
Čtení kostelní: Izaiáš 52,13 –53, 12; List Židům (Žd) 4,14-16;5,7-9; Jan 18,1n-19,42
Kdo je vinen Ježíšovou smrtí? Většinou se odpoví: Židé a to všichni. Jenže: P Maria byla Židovka, sv. Josef taky. Apoštolové? Taky. První křesťané? Taky. Ergo, neboli: z toho plyne, že se nemůže mluvit o vině Židů jako celku. Od koho máme kritiku Židů při pašijích? Od Židů samotných. Všichni evangelisté byli Židé. Další návrhy na odpovědnost za jeho smrt: Jidáš, farizeové, saduceové, Římané. Přečtěte si, co se o tom píše v katechismu z roku 1570, který vyšel na základě tridentského koncilu (1545-1563): Vinu musíme přičíst všem, kdo opakovaně propadají hříchu; a ti, jež tonou v neřestech, „znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch“ (Žd 6,6). Naše křesťanská vina na tom je vskutku hlubší, než vina Židů, protože je tomu tak, jak praví Apoštol: „Tu moudrost nikdo z vládců tohoto světa nepoznal; neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy“ (1K 2,8). Naproti tomu my (křesťané), kteří veřejně vypovídáme, že jsme ji poznali, a přesto jej svým konáním zraňujeme – my na něj vztahujeme ruku a činíme mu bolest.
Kým je Ježíš pro mě? To je velkopáteční otázka.
 
Ad tridentský katechismus
Je to překvapující citace, protože s tridentským koncilem si katolík většinou spojuje staromilství a dogmatickou ztrnulost. To vzniklo ovšem tak, že ačkoliv už na koncilu v Kostnici (1415) se rozhodlo, že další koncily (tj. shromáždění, jednání) se mají konat po deseti letech, od tridentského se čekalo na další 306 let, do roku 1869! Tím se nahromadila lavina problémů (jako by se zlomená ruka nechala natrvalo v sádře), jejichž pozdní, ale nutné řešení dělá mnoha katolíkům dneska potíže.
 
Velkopáteční přímluvy
1. Za Církev
Modleme se za svatou církev Boží. Kéž se nechá naplnit pokojem našeho Boha a Pána. Kéž je si vědoma, že na celém světě žije v jeho ochraně a dojde k jednotě, abychom všichni v míru a bezpečí mohli oslavovat Pána Boha.
      Všemohoucí, věčný Bože, tys v Kristu zjevil svou slávu celému světu. Kéž církev pokračuje v tomto tvém díle, upevňuje se ve víře a po celém světě ti vydává svědectví. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
2. Za papeže
Modleme se za našeho papeže. Byl vyvolen za prvního mezi biskupy. Kéž žije ve tvé ochraně a dobře vede svatý lid Boží.
      Všemohoucí, věčný Bože, prosíme tě, ať náš papež žije ve tvé lásce, aby mohl posilovat tvůj lid ve víře a vést ho po tvých cestách. Skrze Krista, našeho Pána.
3. Za služebníky církve a všechny věřící
Modleme se také za našeho biskupa, za všechny biskupy, kněze a jáhny a za všechny věřící.
      Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Duch posvěcuje každého věřícího a řídí celou církev. Prosíme tě, abychom se každý otevírali tvému svatému Duchu a na svém místě ti věrně sloužili. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
4. Za katechumeny
Modleme se také za všechny, kdo se připravují na křest. Kéž otevřou svá srdce pro slovo našeho Pána a Boha, aby se z vody a Ducha svatého znovu narodili, dosáhli odpuštění hříchů a byli s námi spojeni v Ježíši Kristu, našem Pánu.
      Všemohoucí, věčný Bože, ty nabízíš své církvi neustálou obnovu a přijímáš lidi za své děti. Prosíme tě za všechny, kdo se připravují na křest: Kéž se rozhodnou důvěřovat evangeliu, vstoupí ve křtu do nového života a připojí se tak ke tvému vyvolenému lidu. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
5. Za jednotu křesťanů
Modleme se také za všechny bratry a sestry, věřící v Krista. Kéž se všichni sjednotí v Bohu a našem Pánu, aby žili podle poznané pravdy tak, že by jeho církev došla dokonalé jednoty.
      Všemohoucí, věčný Bože, jsme rozptýleni, ale ty nás chceš shromáždit. Dej, ať si uvědomíme, že všichni jsme pokřtěni jedním křtem, že všichni patříme jednomu Kristu, abychom došli plnosti jedné víry a k dokonalosti jedné lásky. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
6. Za židy
Modleme se také za židy. Vždyť oni jsou první, kteří poznali jméno Hospodina, našeho Boha. Kéž ho stále více milují a věrně zachovávají smlouvu, kterou s nimi uzavřel.
      Všemohoucí, věčný Bože, tys slíbil spásu především Abrahámovi a jeho potomkům. Cítíme s bolestni tvého vyvoleného národa v naději, že se na něm naplní tvá zaslíbení. Prosíme tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.
7. Za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista
Vzpomínáme také na ty, kdo věří v Boha, ale nepoznali jeho Syna Ježíše Krista. Kéž je Duch svatý jejich světlem, aby šli cestou, která vede ke spáse.
      Všemohoucí, věčný Bože, dopřej všem, kteří tvého Krista neznají, aby žili před tebou podle svého svědomí a poznávají pravdu. A my abychom žili v Kristu tak opravdově, že bychom vydávali světu věrohodné svědectví o tvé lásce. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
8. Za ty, kdo nevěří v Boha
Vzpomínáme také na ty, kdo v Boha nevěří. Kéž žijí poctivě podle svého poznání, aby k Bohu nakonec došli.
      Všemohoucí, věčný Bože, poznali jsme tě jako stvořitele všech lidí, pro nás jsi jediné dobro a jenom v tobě je pravý pokoj. Rádi bychom, aby k tobě došli i ti, kteří o tobě nevědí, aby jednali spravedlivě a přes všechny překážky došli pokoje. A ti, kteří v tebe věří, aby byli ve světě znamením tvé lásky, takže by se v nich mohli lidé setkávat s tebou, pravým Bohem a Otcem všech lidí. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
9. Za politiky a státníky
Myslíme také na všechny politiky a státníky. Kéž by svá rozhodování srovnávali s úmysly Božími a usilovali o skutečný mír a svobodu všech lidí.
      Všemohoucí, věčný Bože, lidská srdce i osudy národů jsou ve tvých rukou. Kéž se podle tvých přání vzchopí všichni, kdo jsou odpovědni za společnost a státy, aby nemysleli jen na sebe, všude hájili svobodu svědomí a všechna lidská práva, aby prosazovali spravedlnost a mír a usilovali o rozvoj národů. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
10. Za ty, kdo trpí
Modleme se k našemu Bohu za všechny lidi. Kéž přestanou bloudit, kéž vymyslí, jak zahnat hladovění, jak otevřít žaláře a rozvazovat pouta. Kéž ti, kdo jsou na cestách, dojdou bezpečně k cíli. Kéž ti, kdo jsou v cizině, najdou domov, nemocní se uzdraví a umírající dojdou věčné spásy.
      Všemohoucí, věčný Bože, ty jsi útěcha zarmoucených a síla trpících. Dopřej všem, kdo k tobě volají v úzkosti a soužení, aby poznali, že jsi jim blízko. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
Zelený čtvrtek 2020
V tento den by se hodilo uspořádat společnou slavnostní večeři. Třeba s ubrusem a svíčkou. K lepšímu porozumění vzniku Velikonoc navrhuji přečíst si 1. kapitolu z 2. knihy Mojžíšovy (Exodus) a potom 13, 17-22 a 14,1-31. Dětem se to dá dobře převyprávět.
 
Potom ostatní čtení, jak se čtou dneska v kostelích (rodinách) na celém světě. 1. Korinťanům 11,23-26. A evangelium podle sv. Jana 13,1-15. Tam se nemluví o eucharistii, protože ta je jednou ze součástí vzájemné služby, tj. života uprostřed stvoření, lidského i ostatního živého i neživého. Všechna čtení jsou sama o sobě výmluvná dost.
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
Květná neděle 2020 - Poznámky k přemýšlení
Dnešní 1. čtení (Iz 50,4-7) je jednou z tzv. čtyř Izaiášových písní o Hospodinově služebníku (ještě v kapitolách 42; 49; a 52). Církev je vztahuje na Mesiáše Ježíše.
 
Hospodinův služebník je v kontaktu s Pánem Bohem. Zemdleného podpírá slovem, které slyšel od Hospodina (srv. novozákonní doklady: Slovo, které slyšíte není moje, ale toho, který mě poslal J 14,24). Je pouhým učedníkem, každého rána ochotně naslouchá mistru (Miluji Otce a jednám, jak mi přikázal J 14,31). Nezná odpověď na všechny otázky (O tom dni či té hodině neví nikdo,… jenom Otec Mt 24,36). Řešení nejsou jeho vynálezem (Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými J 8,32). Proto se nebojí, že jím budou ostatní lidé pohrdat, když řekne pravdu. V pašijích Ježíš říká: „Má duše je smutná až k smrti.“ (Neukrývám svou tvář před potupami a popliváním Iz 50,6). Ochotnou poslušnost prokáže v těžkostech, žádná bolest ho nepřinutí couvnout. Je si jist, že vše překoná, protože Panovník Hospodin mu pomáhá (Nejsem sám, neboť Otec je se mnou J 16,32). Ježíš je naším vzorem.
 
2. čtení z listu Filipanům (Flp 2,6-11): „stal se jedním z lidí“. Zařadil se. Srovnej: „abychom naplnili všechnu spravedlnost“ Mt 3,15!
 
Křehkost lidského života dokládá v dnešních pašijích (Mt 26,14–27,66) sv. Petr: Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“ (26,33) O kus dál: I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě (v.34). Následující trojí zapření prvního mezi apoštoly, je dostatečně známé.
 
Podobně jako sv. Petr jsme nejisté existence. Nejen kvůli koronaviru, z nějakého podnětu mimo nás. Také z nejistoty svých vlastních rozhodnutí a činů. Připadám si jako chudinka.
 
Náš úkol a možnost znamená poznat a uznat realitu světa i své osoby. Žiji mezi stvořením, patřím mezi ostatní lidi. Boží přízeň a jeho rodičovský zájem mně umožňuje žít v úctě k lidem i světu a zbavit se strachu z pohrdání od ostatních lidí. (Tohle poslední je nejspíše měřítkem poctivosti mého snažení.)
 
Květná neděle 2020 - Rozhovor s dětmi (Mt 21,1-11)
V pohádkách město potažené černým suknem = smutek. Po vítězství dobra: červeným. Dodnes smutek: černá barva při pohřbu, státník nebo významná osoba – černé vlajky. Do divadla si vezmeš jiné šaty než na hřiště. Namaluješ srdce, znamená to lásku. Chceš ukázat úctu nebo radost: květiny. Tak to bylo odjakživa.
 
Mnozí lidé si vážili Ježíše. Obdivovali ho. (Proč?) Aby se snadněji dostal do Jeruzaléma, který byl přeplněn, jel na mladém oslu, jako na motorce. (Nebylo to mládě, kterého se bojíš dotknout, abys mu neublížil.)
 
Osel byl důležitým zvířetem v hospodářství. Rolník s ním dělal všechny polní práce: oral i sklízel úrodu, jezdil na něm i dopravoval zboží. (Viděl jsem ho tak naloženého, že se zvíře v nákladu skoro ztrácelo.) Osel byl velmi váženým zvířetem. Kůň byl pouze pro válku.
 
Kdo Ježíše znali, vítali ho a mávali mu. Házeli mu na cestu větve z palem (ty se musely prořezávat). Vzpomínáme na tuhle událost. Protože tu nerostou palmy, nosí se v průvodu rozkvetlé větvičky, pokud není koronavir. Dnešní neděle se nazývá Květná, i když je koronavir.
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
5. neděle postní 2020
Vážení a vzácní (ve stavu nouze v obou smyslech), v neděli se budou v KC po celém světě číst tyhle úryvky: 1. z knihy proroka Ezechiele 37,12-14. Druhé je z listu sv. Pavla Římanům 8,8-11. A slova sv. evangelia podle Jana 11,1-45. V příloze přikládám několik poznámek pro rozhovor. A taky pro děti.
 
Několik posledních nedělí čteme v evangeliu o uvěření.
 
Před 14 dny se četlo, jak Samařanka a její sousedé z města Sychar (J 4,1n) uvěřili Ježíšovi kvůli pravdivosti, ověřitelnosti jeho slov. Minulou neděli slepý od narození (J 9,1n) zažil Ježíšův čin a věnoval mu více důvěry (víry) než vrchnosti. Maria a Marta (J 11,1-45) dnes upozorňují na nejistotu víry. V nadšení, že Ježíš přišel, Marta mu vysloví svůj obdiv, jak velice mu důvěřuje, ale když dojde k tomu, že by se u hrobu měla její víra ukázat v praxi, najednou jí víra chybí.
 
Občas mi někdo řekne: Není mi dána víra. Zeptám se ho: V co nemůžeš uvěřit? Že P Bůh stvořil svět v sedmi dnech? V pravdivost Turinského plátna? V soukromé zjevení polské řeholnice? V přednost P Marie Svatohorské nad Žarošickou? Kvůli nepřitažlivosti kostelních obřadů? Nic z toho ale ke křesťanské víře nepatří.
 
V Katechismu čl. 154 je psáno: „Není možné věřit bez milosti a vnitřní pomoci Ducha sv. Není ovšem méně pravdivé, řekneme-li, že věřit je ryze lidský úkon. Není totiž v rozporu ani s lidskou svobodou, ani s rozumem, věnuje-li člověk důvěru Bohu a přijme-li pravdy, které zjevil.“
 
Víru (v  řečtině důvěru), musíme věnovat především Bibli, zvl. evangeliu. Věřit tomu, že kořenem všeho zla je láska k  penězům (1Tm  6,10), to není tak obtížné. Nesnadnější je, že i  já mohu mít ve svém oku trám (Mt  7,3), nebo že všechno prospívá k  dobrému těm, kdo milují P Boha (Ř  8,28). Nebo že bychom měli jednat více s  těmi, kdo jsou jiní než my (L 14,12n).
 
Moje víra je spojena s Ježíšem. Víra je denně obnovovaná, přítomná důvěra, že Ježíš je představením, prezentací Boží vstřícnosti, srovnatelné s rodičovským zájmem. On viděl svůj život v souvislosti se stvořením a jeho Původcem, takže plnit Otcovu vůli bylo pro něho přímo způsobem života. Stál PBohu tak blízko, že můžeme klidně přijmout dnešní Martino ocenění, jenže ho musíme mít důkladně zdůvodněné. Lépe než ona. Denně (Iz 50,4) si připomínat a zjišťovat, že Ježíš je zkrátka solidní firma.
 
Rodiče se mohou bavit s dětmi:
V pohádkách o drakovi se často chvástají princové, že draka přemohou. Těší se na princeznu. Jenže, nakonec všichni utečou. Zachrání ji buď Honza nebo neznámý rytíř, který nepromluví ani slovo. Až po boji se představí.
Je snadnější mluvit než jednat. Slibovat je snadnější než sliby plnit. Rodičům, kamarádům, spolužačkám, sourozencům.
Mnoho lidí, kteří se s P Ježíšem potkali, mu začalo důvěřovat. Uvěřili, že co říká, je pravda. Ale ne všichni. K víře totiž patří odvaha a statečnost. Bez odvahy neuznáš svou chybu, nezastaneš se slabšího, nepřemůžeš svou lenost.
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
4. neděle postní 2020
Vzácní přátelé, přikládám pár řádek pro nedělní chvilku před Pánem Bohem a několik poznámek.
 
Jan 9, 1-41
Mladé dámy a pánové, (mohu vybrat jenom pár jmen, ostatní musejí prominout, všichni se mi sem nevejdou), například Andulka, Rafael, Kryštof i Hynek, Dominik a Frantík, Martinka i Vítek a Samuel, ale určitě i Filip a Bětuška, Jakub, Jirka, Natálka i Emma a Klárka, obě Dorotky i Jáchym a Matouš i Oliver a Verunka, dost možná i Toník, Luděk a Benedikt i Julinka si už určitě všimli, že každá krabička léků má na obalu ještě malinké výstupky, jakoby tečky. Nechte si to ukázat a zeptejte se rodičů na Brailovo písmo. To je velká pomoc pro nevidomé lidi. Pán Ježíš mohl lidem pomoci ještě víc, v evangeliu jste si o tom četli. Možná ti nejstarší z vás znají odpověď na mou otázku: Proč to Pán Ježíš dělal? Aby ho lidé chválili?
 
Vysvětlete těm menším, že měl v úctě každého člověka. Nejen slovy, ale i svými skutky. Proto věříme, že cokoliv říká je pravda, i když třeba někdo, možná i ve třídě, si to nemyslí.
 
Starší dámy a pánové oslovení prominou.
Nemoc bývala považována za potrestání nějakého špatného činu. Někdy to tak je: nemoci z kouření, alkoholu, nevyrovnanosti. Ale není to tak vždycky, viz dnešní evg J 9,1n (n=a následující). Všimněte si reálnosti vyprávění (oči změní výraz tváře) i klidu uzdraveného. Zažil cosi velikého, je mu jedno, co si kdo povídá. Člověk by od kritiků čekal oslavu, že došlo k uzdravení, ale výtka: Je špatný, nesvětí sobotu! Sobota byla vzácná – dle hymnu o stvoření, i východ z Egypta, sjednocující pouto v zajetí babylonském. Měli se zeptat, zda uzdravení neruší sobotu? Srv. Mt 5,17-18: Nepomine čárka, protože J ví, jak lze naplnit jádro Zákona a tím se pak vyřeší celý problém. (Co je jádrem Zákona? Dejte vědět!) Vidění a slepota v závěru evg je duchovní nikoli reálná. Kdo si myslí, že všemu rozumí, měl by se mít na pozoru. Před Pánem Bohem musím být nesmělý (možný překlad vazby: bázeň Boží).
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
3. neděle postní 2020
Biblická čtení z nedělní mše: 2. Mojžíšova 17,1-7; Římanům 5,1-8; evangelium Jan 4,5-42. A pár vět k tomu.
 
J 4, 5-n.
J oslovuje ženu, zakázané cizí ženu (ani manželé se venku nebavili), Samařanku! J ji bere vážně. Mluví o živé vodě, žena to bere jako legraci. J: Přiveď muže. Legrace přestává. Nevyčítá jí, nemoralizuje (vdova?!). Konstatuje, že říká pravdu. Žena cítí J mimořádnost, ptá se po uctívání Boha.
 
Mluvit o něm - jako barvoslepý o barvě. Způsobů úcty PB je mnoho (muslim, křesť, hindu...),podle představy o něm. Ježíšova představa se objevuje na různých místech NZ: „bydlí v nepřístupném světle“ (1 Tim 6,16), „nikdo ho neviděl..“ (J 1,18). Lze o něm myslet leccos, správně i špatně. Jako lze obraz či karikaturu jakékoli věci. Lze s ním disponovat (Utrpení slova B!). Tom Aquin: “Naše největší poznání PB v tomto životě: Je větší, než co si o něm můžeme myslet“.
 
J připomíná, že PB je Duch, (pneuma = vanutí, dech, vánek, vítr, vzduch, není to duch!) v duchu a v pravdě = úcta všude, v pravdě.
 
To souvisí s J specialitou (J 14,8n): Pane, ukaž nám Otce! Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mně neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce... Nevěříš, že já jsem v O a O je ve mně?...
 
S dětmi: Každá věc má své místo: šaty ve skříni nebo na sobě; váš dům je v ulici…; tatínek je buď v práci nebo na zahradě nebo v autě, ale není na více místech. Kde potkám P Boha? Kde bydlí? Ježíš řekl, že PB je neviditelný jako vzduch a ten je všude. Je všude, kde je člověk. Aby mohl člověk letět do vesmíru, musí mít s sebou vzduch. PB nebydlí na jednom místě, je všude s tebou.
(Odstraněno: 8. 5. 2020)
 
V neděli 10. 11. navštívila nedělní mši dr. Jiřina Prekopová. Po mši v rozhovoru na faře odpověděla na otázky PKK a vyprávěla o své cestě k porozumění pevnému objetí, jako řešení rodinných nedorozumění mezi rodiči a dětmi i mezi rodiči samotnými. V rozhovoru s přítomnými dovysvětlila jádro svého úsilí, totiž bezpodmínečnou lásku, která se v rodině musí uskutečňovat. K jejím devadesátým narozeninám dostala osobní dopis pana kardinála Duky a stříbrnou medaili sv. Vojtěcha. Zazpívali jsme jí Živijó a přáli pokojné dny v kobyliském domě Rosa.
JP1.
JP2.
(Odstraněno: 29. 3. 2020)
 
Starší zprávy.
 
Ověřit XHTML 1.0 Strict Ověřit CSS!